15 divných věcí, které by jste se o mně mohli dozvědět

16. dubna 2015 v 17:20 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
Pokusím se vám aspoň trochu vynahradit ty týdny bez článku, tak se mi snad podaří vydávat aspoň jeden článek týdně :)
Mimochodem... píšu, co mě zrovna napadlo. Tento článek mě napadl asi před pěti minutama a nemám ho nijak připravený. Je to něco na způsob YT tagu, ale nechci z toho dělat tag, protože mě nikdo netagnul a nelíbí se mi představa, že dělám tag, tak budeme dělat, že je to úplně normální/divný článek a ne tag, ok? :D

To se na mě zase vytáhne hromada špíny :D Mám tu 15 faktů :)

(Sakra, tenhle úvod byl celkem zamotanej a slušně naprd. No... pardon :D)



1. Nebojím se pavouků, hadů a jiné podobné havěti
Asi se divíte, proč to sem píšu. V dnešní době je totiž u holek natolik normální bát se těchto zvířátek, že nebát se toho normální skoro není :D (Neodsuzuju ty holky, jak píšu, je to normální. Tyhle zvířátka prostě naprosto bezpečná a krásná nejsou ;)) Ne, že bych se s pavouky a tak musela každý den mazlit a dávat jim pusinky, ale nevadí mi na ně sahat (pokud nejsou jedovatí nebo pokud nehrozí riziko zranění) nebo mi nedělá problém prostě vzít botu a pavouka, co je na umyvadle prostě zabít. Někdy je mi ho ale dokonce líto, tak ho vezmu pod skleničku a vyhodím ven.
Jako menší jsem měla v pokoji přes noc dost pavouků (dost jako třeba dva...:D) a buď jsem se jich bála nebo se mi líbili, protože jsem vzala skleničku, kus papíru, pavoučka přiklopila skleničkou a podsunula pod ni papír. Pak jsem ho dala do kuchyně na stůl a čuměla na pavouka, jak se snaží vylést... Pak jsem ho pustila. Ven. Teror ale je, že ti "pavoučci" měli tělíčko velké asi jako nehet na mém malíčku na ruce (mám na malíčku dlouhý nehet...). Tak fajn, asi jsem se nebála :D (No jo, hrozně "statečná" holka :D)
Nebo na táboře minulý rok - kamarádka tam má děsnou fobii z pavouků a já jsem se spolčila s klukama a začali jsme po ní házet sekáčema (takoví ti pavouci s šíleně dlouhýma nohama a malým tělíčkem). Ano, vzali jsme je do ruky :D Fajn, jsem hrozná kamarádka... a ano, přiznávám se - chtělo se mi smát se, když pak ta kamarádka nechtěla spát v posteli, na které ležela, když jsme po ní ty dva sekáče hodili. Prý jsou tam pořád a v noci s nimi nechce spát. Tak si vzala peřinu na zem... :D

2. Mám alergii skoro na všechno
Jsem takový ten typický alergik. Kromě jídla mi vadí většina chlupatých zvířat (Nejvíc kočky a koně. Na některé rasy psů ale alergii nemám, takže mám možnost mít pejska :3 Pak i potkánci mi nevadí, takže mám i potkanici ala potkanku :)), prach, plísně, peří, seno, některý trávy (nemyslím mariánku, snad si rozumíme :D), pyly... No prostě hrozný... Ano, někdo je na tom o dost hůř (alergie na slunce apod.), ale mohlo by být i líp.

3. Nikdy se neopálím
Buď budu prostě celé léto bílá jak sněhulák a nebo budu chodit spálená. No, co je lepší? Sněhulák :)
Ostatní kamarádi, když je v létě potkám, třeba přijeli od moře nebo se opálili doma, každopádně se strašně diví, jak to, že jsem tak bílá, když z nich jsou čokolády :D

4. Mám fobii z pruhovaného hmyzu
Na bodě č. 1 tohoto článku se nic nemění, jen prostě šílím, když vidím něco pruhovaného jak to letí ke mně. Mám z vos, včel, čmeláků, sršňů a jiné takové havěti prostě chorobný strach (mám pocit, že se tomu odborně říká "Apitofobie"). Váže se k tomu taková historka...:
Jako malou mě mamka položila v trávě na vosu nebo včelu (omylem, samozřejmě). Ale byla jsem v poho. Pak jsem spadla asi jako osmiletá do trávy a zabola se mi včela do ruky. Brečela jsem spíš z leknutí z pádu a z té vosy, než z bolesti. Ale pak bylo taky všechno v pohodě. No, a pak asi v deseti letech se mi noha propadla do vosího hnízda. Asi si to dokážete představit, vytahuju nohu z díry a za ní se vyrojí takový houf včel... Já byla skoro paralizovaná strachem, ale naštěstí jen skoro, protože jsem začala hned utíkat. Naštěstí jsem nemusela skákat do bahna nebo vody, aby mě ty vosy nechaly, ale i tak mi zaletělo pár vos pod oblečení a to teprve bylo... Pak jsem večer seděla doma obvázaná nějakým octem. Hrozně ty štípance bolely a svěděly... už ani nevím, kolik jich bylo, ale bylo jich hoooodně...
Od těch dob, když vidím nějaký pruhovaný hmyz, buď strnu a čumím s vyvalenýma očima vyděšeně na onoho "predátora" nebo upustím všechno, co držím a začnu ječet, v horším případě i utíkat nebo poskakovat a zapomenu, co se děje kolem. Asi si umíte představit, kolik trapasů jsem už v této situaci zažila :D

5. Nesnáším chrupavky v jídle
Znáte to, jíte si kuře a najednou křup. A dávící reflex je tady :/ Netřeba komentovat více :D

6. Jsem hrozně paranoidní
V noci se nedívám do zrcadel (jak by řekla MadKyo: ,,Bojím se, že tam bude něco, co tam být nemá."), šíleně se bojím usnout s rukou mimo postel nebo odkrytýma nohama (co když mě něco sežere... nikdy nevíte :D), nikdy by mě nenapadlo vyvolávat třeba Krvavou Mary nebo duchy a tak. Prostě paranoidní :D (To mám z těch duchařin... ale co, ráda se bojím :3)

7. Miluju plyšáky
Každý (skoro každý) teenager si hraje na drňáka a už všechny své plyšáky vyhodil... ,,Nejsem přece malé děcko! (Už je mi skoro deset, mami, dej mi pokoj!)"... Ne, že bych si s plyšákama vyloženě hrála třeba na království poníků, ale nedokážu svoje plyšáky prostě vyhodit. Teď koukám do postele a mám tam dva. Takového černého psa vyplněného místo plyše kuličkami a normálního plyšového delfína. Prostě plyšouni... Spím na nich a hrozně ráda se s nimi mazlím :3

8. Nesnáším růžovou barvu
Nevadí mi, když růžovou nosí jiné holky, ale já si ji prostě nejsem schopna (NIKDY) vzít (!). Nesluší mi, ale to není hlavní důvod. Jako malá jsem chtěla pokoj vymalovat na růžovo... Měla jsem takové to "princeznovské období" a ten růžový pokoj mi vydržel až do minulého léta (2014). Pak jsem se za ty stěny neskutečně styděla a zvala jsem si jen nejbližší kamarády. Když u nás byla jiná návštěva, k sobě do pokoje jsem je prostě nepustila :D

9. Neomdlívám štěstím nad miminkami
Neříkám, že mimča jsou ošklivá nebo tak, ale když vidím, jak moc normální je u dnešních holek posedlost miminky (,,To to snad ne, ty jši ťak ňunatej! Pusinku mi dej, no pušiňku! Ty jsi ale zlatučký! Ježišinky, ty jsi kvásnej! Ňuníšku!")...
Neříkám, že mimča nemám ráda, mám sestřenku, která byla ještě před rokem skoro neschopna chodit, prostě batolátko, ale i když jsem i měla a mám moc a moc ráda, tak to, co jste mohli čít v závorce bych na ni v životě nedělala. Neodsuzuji holky, které to dělají, jen mi to přijde... divné... (Že to říkám zrovna já, co? :D)
Sice šišlám na svého psa, ale ne pokaždý, když ho vidím a ne tak dlouho a jen ze srandy :D Jak myslím tu srandu? - ,,Naždar, ty pako moje! Ťak ty si mi dneška zase ukladla ponožku, jo? Ty jsi ale "šikulka"! A hadr z koupelny jsi vžala ťaky? No chlupáčku můj!" :D

10. Nesnáším klauny
Ne, že bych se jich vyloženě bála, ale to, že je nesnáším jsem si upevnila na filmu "TO" (napsal Stephan King, film byl natočel v roce 1990).
Navíc mě klauni nikdy nerozesmívali. Spíš mi připadali hrozně falešní. Tu radost mají jen namalovanou.
Jednou jsem byla jako malá s mamkou v cirkuse. Ne jen, že mě tam šíleně chytla alergie, protože tam přišla zvířata, ale ještě před zvířaty tam byl klaun. Tomu tam padaly kalhoty a snad i žongloval, mamka se řechtala neskutečně, skoro se dusila smíchy, ale já nic. Spíš mě to odpuzovalo.
Ne, že bych nesnášela srandu, miluju srandu, ale ne v podání klaunů.
Ale zjitila jsem, že mi nevadí je kreslit... to mě náhodou baví :)

11. Hrávala jsem si na pokémony
No jo, na prvním stupni základky a ve školce to bylo prostě cool :D

12. Moje barva očí se mění v závislosti na světle

13. Miluju repliky z filmů
Teď už si nemůžu dovolit za ně utrácet, ale skoro mi ukápne slza, když si Prsten nebo sonický šroubovák nemůžu koupit :(
Ale mám doma nebelvírskou šálu, yea! :D No jo, šály jsou v zimě praktický a já žádnou neměla... :)

14. Nesnáším, když udělám nějakou gramatickou chybu
V článcích se vyskytují snad jen překlepy (většinou), ale když uvidím, že jsem udělala nějakou gramatickou a hodně viditelnou chybu (kobila, biliny, bík, vydět, vyset na věšáku...), nejraději bych si vlepila...
Proto mě v komentech určitě na chyby v gramatice upozorňujte, ať si to popřípadě opravím :)

15. Miluju ovoce víc než sladkosti
Mango, jablko, pomeranč, banán, jahoda, vodní meloun... prostě mňam! Kam se hrabou sladkosti :)


Pak ještě "trpím" samomluvou, mluvím se seriálovýma postava (např.: ,Deane, cos to sakra udělal? Pročs ho zabil?!" nebo ,,Doctore, neregeneruj!" nebo dokonce ,,Nechoď tam, říkám ti nechoď tam! Zabijou tě a bu- ... já ti říkala, ať tam nechodíš..." a tak dále), čas od času se nachytám, jak si odříkávám dialogy nebo monology ze seriálů nebo filmů či dokonce z knih a další věci bych tu mohla dále vyjmenovávat, ale to už podle mě není až tak divný, dneska to dělá skoro každý druhý seriálový/filmový/knižní maniak :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 16. dubna 2015 v 17:45 | Reagovat

Některé věci máme společné. Nevěděla jsem, že fobie z pruhovaného hmyzu není jen můj případ. Na rozdíl od tebe ale pro to nemám důvod, vždy jsem v sobě měla jen jedno žihadlo...

2 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 17. dubna 2015 v 22:05 | Reagovat

Já taky nesnáším klauny. Někteří jsou vyloženě děsiví s tou jejich rádoby legrací. Vůbec nechápu, co může být na klaunech směšného. Ve mě vyvolávají stísněný pocity. :-?
Taky se nikdy neopálím, ale to je proto, že můj táta je albín. :-) Občas se dokonce zbarvím trochu do zelena a pak se mě lidi starostlivě ptají, jestli si nechci sednout a jestli mi neni špatně. :-D
Když jsem byla malá, byla jsem úplně posedlá růžovou. Na fotce z první třídy mám všechno oblečení kompletně růžové. Potom jsem růžovou nesnášela, ale když se nad tím zamyslím, byla to spíš póza. teď mi růžová nevadí a dokonce jsem měla nedávno touhu obarvit si vlasy na růžovo. :-)
hezký a zajímavý článek, díky za komentář. Jo a promiň, že jsem dlouho nekomentovala u tebe. Nějak jsem úplně vypadla z blogu.

3 Michelle Michelle | E-mail | Web | 17. dubna 2015 v 22:24 | Reagovat

[2]: To já pravě taky, za poslední dva, možná tři měsíce jsem vydala pod pět článků... Nedivila bych se, kdyby si někdo myslel, že už jsem s blogem skončila úplně :-?
A moc děkuju za dlouhé vyjádření k článku, takové komentáře moc potěší :-P A nejen proto, že sama takové nejsem skoro schopna psát :-D

4 Irith Irith | Web | 18. dubna 2015 v 19:01 | Reagovat

Tak tu paranoiu máme společnou. Spím na palandě a vždycky se hrozně bojím, když mám v noci slézt a jít na záchod. Taky z toho důvodu se zásadně nedívám na horory.
Ta 12 je fakt zajímavá.

A konečně jsi se vrátila. Hurráááá!

5 Michelle Michelle | E-mail | Web | 18. dubna 2015 v 21:16 | Reagovat

[4]: Já už jsem si na horory tak nějak zvykla, tak už to moc neprožívám. Naštěstí ne, protože kdyby ano, už nikdy bych asi neusnula :-D
A ta dvanáctka není až tak, že na světle mám hnědé oči a v temnu třeba modré... Je to spíš tak, že ve vetším temnu mám tmavě zeleno-šedé oči a na světle je mám jen hodně světle šedé ;)

6 Polly Polly | Web | 19. dubna 2015 v 21:14 | Reagovat

Já jsem se na horor taky ještě moc nedívala. Ale mám dojem, že při troše snahy by to stejně dopadlo tak, že bych z toho udělala komedii a udusila se smíchy. Obzvlášť, kdyby tam byla Irith se mnou :-)

7 Irith Irith | Web | 20. dubna 2015 v 20:17 | Reagovat

[5]: Já mám zase utkvělý pocit, že si mění barva očí v závislosti na denní době. Ráno modro-šedo-zelené a večer zářivě zelené.

8 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 7. května 2015 v 18:49 | Reagovat

Já se taky bojím pruhovaného hmyzu. Dneska mi kámoška řekla, že mám na triku ,,cosi" a já instinktivně okamžitě zaječela jako na lesy! :D I když si myslím, že ten hmyz ze mně měl větší strach než já z něj. xD
Mám takovou zajímavou fobii, nazvala bych ji ,,plyšobafofobie". :D Spočívá v tom, že jsem k neutišení, když na mně sestra bafne plyšákem, nebo jenom vystrčí hlavu a já ji uvidím, když ležím  v posteli (Spím nahoře na palandě). :D Je to sranda, protože, i když mi řekne, že jde na to, stejně zařvu. :D

9 Scrat Scrat | E-mail | Web | 8. května 2015 v 20:27 | Reagovat

Ty jsi úplně jako já! :D
Nebojím se havěti, možná mi vadí když je màm v domě, ale nikdy je nezabíjím a jen je vynesu ven :D
Alergii mám právě na ty vosy a včely, ale už mě dlouho žádná nepíchla, ale jen nějakou vidím a zdrhám :-D To se mi jednou stalo, že kámoška měla balonek s včelkou Májou a já zrovna viděla vosu a tak jsem řekla: "ÁÁá, vosa!" A ona: "To je včela." :-D
Chrupavky jsou hnus, ale já jím jen ryby a kuřecí, takže se s chrupavkami moc často nesetkávám. Ale paranoidní jsem hodně, ale bojím se spíš když jdu sama po ulici, že mě někdo zabije nebo... :-x Proto po cestě domů vždycky zdrhám :D
Plyšáky taky miluju, mám v posteli aspoň dva :D Růžový mám jen pyžamo, taková ta světlá starorůžová mi nevadí, ale ta fosforeskující je strašlivá :-X
Miminka mě taky moc neberou, já se furt rozplývám nad Glumem nebo nad Dobbym :3 Prostě cute :3 :3
Klauni mi taky nepřijdou vtipní, spíš mi přijde, že se moc předvádí :/ Repliky z filmů miluju, už jsem si pořídila vlastní Prsten :3 Z gramatických chyb si nic nedělej, můžu tě ujistit že skoro žádné neděláš 8-)
A ovoce miluju taky víc než sladkosti a i zeleninu, říkám a zrovna jen tak jím papriku :D
Takže si z těch věcí nic nedělej, buď je to normální a nebo jsme obě divný :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama