My diary: Back to school

24. srpna 2014 v 14:43 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
Ahojky,
dneska na mě poprvé od začátku prázdnin řádně dopadl těžký smutek z vědomí, že za týden je tu škola... Rozhodla jsem se sepsat co se u nás bude měnit, na co se těším nebo netěším a jaké jsou moje "předškolní (oblékací) zvyky" :)



Začneme těmi předškolními (oblékacími) zvyky:

Vždycky v první den školy jdeme s mamkou nakoupit nějaký to oblečení na školní rok, protože já mám vždycky takový štěstí, že si to předešlý oblečení zlikviduju :D

Ne, že bych nakupování oblečení nějak milovala, ale oblíct už fakt potřebuju, nebo budu chodit do školy už fakt nahá :D

Nejvíc miluju tenhle styl oblékání, takže většinou prostě kupujem barevný džíny nebo košile...:

School outfit

Pak je tu ale moje úchylka na boty a šperky... Ne, že bych byla šperkama ověšená furt, všude a moc nebo že bych měla milion bot... Prostě jen minuju ten styl bot, co je na obrázku nebo tenisky... jiný boty na sebe nevezmu (jen na zimu mám kozačky, ale fakt JEN na zimu) :D A boty bychom letos nekupovaly, kdyby mi přes rok tak moc nevyrostla noha a já si svoje tenisky nezničila na bojovce na táboře. Ty druhý, náhradní tenisky mají světlou podrášku, takže se hodily na tělák a mamka nechtěla kupovat další tenisky (nedivím se, boty jsou dneska drahý...) ...
Takže koupíme na podzim ty boty na obrázku :3
Na zimu už botky mám z minulýho roku, a to hned dvoje... ještě že jsem si minulej rok kupovala o chlup větší boty, než mám nohu :D
A teď ty šperky: na každej školní rok mám X náramků, který nosím nepřetržitě (sundám si je max. na tělák). A pokaždý to odnese pravá ruka :D
Letos chci vyzkoušet ještě náhrdelník - nikdy jsem je moc nenosila (když nepočítám pár týdnů nošení amuletů), ale když jsme byli v pátek v koněpruských jeskyních, rozhodla jsem se s náhrdelníky začít. V suvenýrech jsem totiž uviděla náhrdelníky z různých šutrů z jeskyní a hned jsem si řekla, že jeden musím mít :D
Byly tam krásný barevný, ale protože by se mi to k ničemu nehodila, rozhodla jsem se pro bílý nebo černý. Po chvíli rozmýšlení se jsem se rozhodla pro černý náhrdelník z hematitů. Je fakt krásnej a snad mi vydrží přes celý rok, aniž bych ho roztrhla :D

http://photos-h.ak.instagram.com/hphotos-ak-xfa1/10608104_1470949259821983_1902709500_n.jpg


A teď na co se ve škole těším:

Nejvíc se těším rozhodně na kamarády - přes prázky jsem viděla ze třídy jen jednoho jedince :D
Už se nemůžu dočkat těch školních perliček a stěžování si na učivo :D

Ale samozřejmě se taky netěším na úplně všechny spolužáky - máme tam pár harpií, které fakt nemusím... ale všude se najde někdo, koho nemusím... všude nejsou všichni andílci...;)

Pak je tu dramaťák - se školním rokem nám začíná taky. Na něj se hodně těším, i když ty báničky jsou někdy na úrovni školkařů :D


A na co se netěším:

Jak jsem psala v předchodím bodu - ne na všechny spolužáky se těším. Ale nejvíc se netěším na to, až budou zase o každou přstávku přes celou třídu přehazovat plyšový míčky a nás to bude strefovat do hlavy, do zad, do hrudníku nebo do svačin... Fajn, je to plyšový, ale když je to plnou silou... tak to pěkně bolí...

A pak je tu samozřejmě samotný učení... nejvíc mě štve fyzika, němčina, matika a tělocvik... Ano, čtete správně: štve mě tělocvik... Sakra, vždyť my z něj dostáváme klidně i trojky a musíme umět chodit dokonale po kladině, házet sebou na hrazdě jak cvičený akrobati... a když to třeba jen malilinko poděláme, máme stupeň dolů...

A němčina - brrr.... Já bych nejraději šla na ruštinu, ale ne, táta mě musel dotáhnout na němčinu... víte, jak se mi to děsně plete s ájinou? Oba jsou to germánský jazyky a tohle je navíc těžší ve skloňování apod.
Všichni říkaj, že němčina tak strašná není. Ale Hoggy (Petr Lexa) jí taky nesnáší (onečně někdo, kdo mi rozumí :D ). Naprosto s ním souhlasím v tom, že naše děti mluví rostomilým, vysokým hláskem ale německé děti mají hluboký hlas. Je to divný... navíc všechno skoro jakoby vykřikují a celé je to takový tvrdý jazyk...

A fyzika? K tom snad nic dodávat nemusím... převody pořádně neumím do dneška, a to je potřebujem skoro na všechno :D Navíc si nepamatuju většinu vzorečků - Tenhle rok přežiju jen díky tahákům :D Rychlost, hustota... brr...


A konečně: Změny:

Pár změnami je třída, pár učebnic a elektronická žákovská, ne ta papírová... Sice už tu papírovou nebudu moct ztratit, ale stejně ji preferuju. Mamka si totiž do tý elektronický na netu nepamatuje heslo, musí ho mít napsaný a obě jsme líný se na to na netu koukat :D

Každopádně pár změnami určitě prošli i spoužáci... :)
Tak třeba já o prázdniny vyrostla o dva centimetry :D (Ale furt jsem prcek... ale zas jsem vysoká úplně stejně jako moje mamka :D )


Tak užívejte zbytek prázdnin :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 24. srpna 2014 v 14:48 | Reagovat

Pořád nechápu, co ti vadí na tom, že jsi malá. Hobití velikost, ne?
Přiznám, štve mě, že je Polly vyšší než já, ale to mě štve proto, že je to jen o jeden centimetr a Polly si to neskutečně užívá...

2 Clarissa Clarissa | Web | 24. srpna 2014 v 15:42 | Reagovat

Já jsem na všechny možné cetky absolutně ulítlá. Už ani nespočítám, kolik náramků, náušnic a všeho ostatního doma mám. Ale zase všeho s mírou, myslím, že mám přiměřeně střídmý vkus...

Jéje němčina... taky bych se mnohem radši učila ruštinu, ale u nás na základce jsme měli povinnou němčinu a angličtinu a na střední to bude to samé... ach jo...

My teď taky bude mít na střední všechno elektronicky. Vůbec se mi to nelíbí, nikdy jsem nebyla příznivcem techniky a navíc mám všechno radši na papíru...

Neboj, já jsem celá léta byla nejmenší ze třídy. Pak jsem trochu vytáhla... trochu...
Posledně jsem byla na příjmačkách a připadala si jak z jiného světa. Všechny ty holky byly o půl hlavy vyšší než já a ještě k tomu v deseticentimetrových podpatcích, na kterých ani neuměly chodit...
Nikdy mi to ale nevadilo. Vlastně jsem celkem ráda, že jsem menší... vysoké ženské mi vždycky připadaly strašně směšné.
A navíc - co je malé, to je hezké. :)

3 terry-place terry-place | Web | 24. srpna 2014 v 22:24 | Reagovat

Máš dobrý styl. Také mám ráda košile a džíny! :D Všechno podle hesla : hlavně pohodlně.
Jinak já to prožívám stejně. Škola už jen za týden a já nevím jestli se mám těšit nebo naříkat nad tou spoustou práce, co mě tam zase čeká.
No jo no zas to uteklo.
Jinak takové podobné boty jsem viděla v ccc. :)

4 Polly Polly | Web | 25. srpna 2014 v 18:47 | Reagovat

Taky nesnáším tělocvik. Naštěstí nám učitelka dává všem jedničky (pokud chodíme na hodiny a snažíme se). Jinak bych zcela určitě propadla.
Jen nepochopím, proč se všechno teď elektronizuje. My máme elektronickou žákovskou už rok a pro mě to byl jen důvod k tomu nestarat se o svoje známky. Přesně jak píšeš, heslo jsem si nepamatovala a ten papír, kde bylo napsaný byl daleko... Pak jsem bylo dost často překvapená, co že mi vlastně vychází za známku :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama