Ahojky,/
mě ty povídky prostě začínají děsně bavit. Nyní jsem zkoušela svůj historicky první drabble. Ne, opravdu jsem ho nikdy nepsala - ani na papír, ani na nečisto na kompu. Takže uvidíme, snad to ujde ;)
,,Jéj, Smíšku, podívej!" zavolal Pipin a ukazoval na nejvyšší větev stromu, pod kterým se Smíškem seděli. Ležela na ní mourovatá kočka. ,,Pojď, zahrajem si na hrdiny a zachráníme ji!" zavolal Pip a už šplhal na strom. Ale ještě než si na kočku stihl jen sáhnout, pokojně odkráčela po větvi ke kmeni a po něm slezla dolů. ,,K sakru," zaklel Pip. ,,Mělo mě napadnout, že kočky umí lést po stromech pomalu líp, než já."
Už se chystal slézt, když si uvědomil, že se mu kšanda zahákla za větev a při prvním pohybu zkouzl a zůstal viset na větvi. Smíšek se dole pod stromem popadal smíchy za břicho, až spadl na záda. Pipin si jen vzdychl. ,,Tak fajn, a kdo teď zachrání mě?"
Fajn, byl to krátký drabble (tedy asi, nechce se mi počítat znaky - tohle není psáno na wordu), ale snad se líbil (už vidím, jak tam Pipin vysí za ti kšandu a Smíšek se dole neskutečně tlemí :D )




















Úžasné. Jestli můžu radit (znám se, takže vím, že někdo může být na takové "rady" dost háklivý), piš spíš humorné povídky. Ty smutné jsou sice úžasné (u té vodní jsme s Polly obě brčely), ale ty humorné jsou... zábavnější? odlehčenější? Prostě něco, k čemu se budu vracet, když si budu chtít zvednout náladu.
Mimochodem, skoro přesně tohle se nám stalo (až na to, že na stromě zůstala viset Polly). Sice ne za kšandu, ale nemohla slézt. Já jsem se nechechtala, hodně jsem se bála, protože to ještě k tomu bylo na dost rušné ulici v Praze a vypadalo to divně, když Polly kvílela na stromě, já jsem jí dávala úžasné rady (jako "hlavně nespadni" a tak) a ještě jedna naše spolužačka, která tam byla s námi, jí diktovala čísla na záchranku. No prostě s odstupem času sranda