Dneska si jen tak brouzdám netem (ano, i po půlnoci, když mamka není doma) a narazím na několik stránek o strážných andělích, kde každý hlásá, že každý má strážného anděla.
Docela mě to zaujalo, protože podle Lorny Byrne ("odbornice" na anděly) jsou andělé každého člověka vždy tak max. několik metrů daleko a sledují vás, chrání a kdo to umí, s tím si i povídají a tak dál. - vysvětlovalo by to ten můj pocit, že mě někdo sleduje, který mám skoro pořád :D
Taky ta Lorna píše, že jméno anděla je na nás. Naše oblíbené jméno, jméno, které nám pořád přichází na mysl a tak (krátký článeček o jménech andělů od Lorny
ZDE).
- u mě by to bylo určitě jméno Gwen (dá se použít jak jako klučičí jméno, tak i holčičí jméno). Používám ho skoro pořád, ani nevím proč. Je mi prostě nejvíc sympatické :3
Co se vzhledu anděla týče, pomáhá automatická kresba (či jak se tomu říká). Nebudu vysvětlovat, co to je, všechno je to na internetu ;)
Jak já jsem postižená těmi hobity, představuji si svého anděla jako kluka, zelenookého, pihatého, zrzavého, rozježeného s vlasy rovnými, ale dlouhými jako mají někeří hobiti. Vydává zelenou zář a má zelené volné triko a zelené volné kalhoty.
Nemůžu si pomoct - prostě si ho neumím představit s rysy např. Legolase, s dlouhými vlasy a dlouhou róbou... Třeba tak možná vypadá, ale já si ho tak prostě neumím představit - nedokážu to :D
A vlastně... já si ho ani tak nevymysela, jako nevycítila. Prostě cítím, jak sálá zelenou energií, i když to tak ani být nemusí. Cítím ty ryšavé vlasy a ty roztomilé pihy :3 (ano, sama mám taky pihy jako hrom, ale na klucích je to fakt roztomilé :D )
A proč kluka a ne holku? Když jsem zkoušela holku, vypadala jako mé každodenní kresby, ale když jsem pak zkusila kluka, byl jiný. Nikdy jsem podobný obličej nenakreslila, i když je to jen megajednoduchý náčrtek. Obvykle si dávám záležet, aby to vůbec vypadalo jako obličej, ale teď mě to nutilo to nedělat a vzdát se heslu: V jednoduchosti je krása.
A jsem i s náčrtkem spokojená, což obvykle nebývám, takže tak - prostě je to rozcuchaný, zrzavý a pihatý andělský kluk Gwen :)
(5-ti minutový mini náčrtek: )
A na závěr... k čemu vlastně jsou? (Já vím, zní to špatně, ale myslím to v dobrém)
Andílci vám pomáhají na cestě životem. O něco je poprosíte a oni pomohou. Četla jsem spousty minipříběhů o zážitcích s anděly a vždy vyšly kladně a lidi popisují, jak jsou úžasní a jak jim pomohli od bolstí, stresu, smutku, depresí... ale prý pomáhají i s všedními věcmi, jako je např. hledání klíčů nebo mobilu.
Já osobně ještě nic nazkoušela, dočetla jsem se o nich asi jen před dvouma hodinama... ale určitě to s "Gwenem" zkusím :D - momentálně mě docela bolí břicho a potřebuju usnout hodně hlubokým spánkem :))
Ale asi si s ním budu spíš povídat, když mám akorát nevlastního bráchu, který u nás přespí ze soboty na neděli dva týdny v měsíci a i ty dva dny je pořád u svého kompu a paří GTA (a to je mu teprve 7 let -_- ), takže jsem sama a mám potřebu si "pokecat".
Už se vidím, jak se nesu ze školy na zastávku busu: ,,Čau, Gwene, dneska jsem měla dvojku z prověrky, nepůjdem to oslavit do cukrárny dortíkem?" :D
Zkuste taky vycítit svého anděla, protože tam u vás někde opravdu je (vyřešíte tím ten pocit, že vás pořád někdo sleduje :) ) :)