Můj život a Harry Potter

6. srpna 2015 v 20:30 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)

Pozor, pozor. Pochybuju sice, že někdo ještě nezná celý děj Harryho Pottera, ale i tak vás varuju, že v těxtu se nachází spoilery. Děkuji za pozornost ;) :)



Já snad ani neznám člověka - staršího deseti let, cca. - , který by neznal Harryho Pottera. Tyhle filmy a knížky jsou aspoň podvědomě součástí spousty z nás, někdo si to ani nemusí uvědmovat. Já s Harrym prožila kus dětství :D Teda, aspoň s filmy, které už tehdy byly. Knížky se mi v osmi letech - a tak nějak okolo toho věku - číst ještě nechtělo :D

Měla jsem s kamarádkou snad někdy... v šesté, sedmé třídě totální HP mánii. Ale totální :D Vymýšlely jsme na Harryho parodie, vyrobily jsme si hůlky, psaly si sešit s kouzly a kouzelnými tvory... :D Vždycky, když jsme u sebe byly na návštěvě, běžel v telce Harry, třeba už jen jako pozadí do našeho hovoru :D
Přestože teď už to není taková mánie, Harry Potter pro nás bude vždycky srdcovka :3 :D Ne nadarmo kdykoliv, když je jen malinko zima nosím nebelvírskou šálu :D <3

Moje nej postava je určitě Fred Weasley <3 Pak i Black, Lupin a jiní rebelové :D A i naše hlavní trojka, samo sebou :) :D
A mám i jasno v nejvíc nenávidené postavě. Ne, není to Voldemort. Je to D. Umbrigová... Grr, zabít tuhle ženskou vlastníma rukama, pocta toto... :D

Můj nejoblíbenější film ze všech (a zároveň i knížka) je asi Vezeň z Azkabanu. Nikdo tam neumře (Klofan se nepočítá, toho pak přece zachránili :D), má to super děj (já a cestování časem, no... ehm, Doctor Who, ehm...:D), objeví se nové postavy a prostě tenhle díl miluju :3 A pak je ještě super hned následující díl, Ohnivý pohár. Co mě ve filmu u tohohle dílu štvalo a štve je, že Weasleyovi kluci se neostříhali... :D Ano, kratší vlasy byly lepší :3 :D A taky toho ve filmu zase dost "opomněli" :/

Filmy mám oblíbejší spíš ty, ve kterých se ten příběh tolik nezvrtával k bitvě o Bradavice a prostě... když byl Brumbál v pořádku. Tedy 1.-5. díl. Pak je to samo sebou taky super, ale pro mě už ne tolik, jako prostě první mírné díly :)

A co se překladu týče... Překladatelé mají můj obdiv :) Jména, které by v češtině zněla blbě nechali v anglině (Sirius Black je o dost lepší, než Sirius Černý, ne? :D) a ta, co se dala přeložit vcelku dobře, vyzněly fajn a v příběhu by se ani nehodilo, pro nás Čechy, kdyby tam byl třeba místo Klofana Buckbeak. Je to sice fajn, Buckbeak, ale už to doho textu tolik nezapadá. Stejně jako Barty Skrk (jestlipak víte, Whoviani, kdo hrál Skrka juniora? :3 :D) nebo Ludo Pytloun (Pytlouna ti, co nečetli knížky, asi neznají... ASI :D). Anglicky by to toho českého textu tolik nezapadlo. A přeložené to moc špatně není :D Možná mohli nechat Dubledora (je to napsané správně? :D) místo Brumbála, ale ani to mi moc nevadí :)

A k českému dabingu filmů.. moc výtek nemám :D Mně se celkem líbí :) Fajn, na originál nemá nikdy nic, ale proti českému dabingu u HP fakt nic nemám :D Ale dabér Harryho je super, musím říct :3 A Lupin je taky super :3

Btw., taky máte rádi HP audioknihy? Já mám moc ráda Kámen mudrců od Lábuse :3 Pak ještě Hihlík čte Vězně z Azkabanu a jiné díly moc krásně :3

A ještě cosi k Weasleyovým - ve filmech nemají pihy :o :D V knížkách je Ron popisovaný jako "vysoký pihatý kluk s rudými vlasy a dlouhým nosem". Dlouhý nos posuzovat nebudu, vejšku taky ne, ale ty pihy jsou mi prostě líto, a to nejen u Rona :/ :D

Harry byl a bude vždycky moje srdcovka (DW a Hobiti jsou jiná kategorie, to beru jako samozřejmost, že mají u mě v srdíčku místo napořád ;) <3), je tam tolik emocí a děje, že když se potřebuju vybrečet (to si můžu pustit Střihorukého Edwarda nebo Forresta Gumpa, ale stejně :D) nebo se zasmát, zabavit se, zamyslet se... Harry pomůže, Harry nezklame :)

 

Utubering 2015

23. června 2015 v 15:33 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
Ahoj,
zase je to tu.. dlouhá, víc než měsíční neaktivita. Možná bych čas mezi těmi testy ve škole našla, ale budu upřímná. Nechci vám kecat - moc se mi do psaní nechtělo. Vím, že jsem slíbila, že bude aspoň článek týdně, ale ty první týdny jsem fakt nestíhala, pak jsem na blog skoro opomněla. Možná se bude taková neaktivita opakovat, hlavně přes prázdniny, ale přes prázdniny budeme snad všichni někde venku nebo prostě někde, tak to pochopíme, ne? :D

Ale tak což, už je tu další článek ;) :D (Jsem to ale blesk :D )


Slyšte, všichni diváci Youtube! :)
Budu se účastnit toho nejlepšího zakončení prázdnin, které mohlo kdy být! - festivalu Utubering v Praze! :3 Nemám sice ráda davy lidí tak velké, že se nemůžu hnout (a kdo ano? :D), ale areál tam bude opravdu velký, tak to snad nebude tolik hrozné :3 A jak moc velký? Cca. jako 9 fotbalových hřišť :3

Jdu tam za Martina z kanálu JmenujuSeMartin :3 Šla bych třeba za Smusu nebo tak, ale rozhodla jsem se, že v rozhodování dám přednost tomu, co se bude na stánku jednotlivých youtuberů dělat. Promiň, krav mago (či jak se to píše :D), u mě to vyhrála vodní bitva :3 (takže už vím, že si nemám brát bílý tričko :D)

Pokud tam budete, mohli bychom se třeba potkat :D Už víte, že se budu zdržovat u Martina nebo prostě v zóně Entertainment :3 Hledejte malou pihatou zrzku, totálně neopálenou (moje kůže se prostě neumí opálit :o :D) a nejspíš promáčenou z vodní bitvy :D A pokud se vy, dlouhodobí čtenáři, divíte zrzce... té červené jsem se už zbavila :D Zrzka jsem přírodní, jen jsem tuhle zrzavou dopohnala trochu do většího... extrému :D A že se označuju za malou... I am not short, I am a hobit! :3 :D Nojóno, už nejspíš napořád (už totiž nerostu) budu mít 157 cm... ale jsem hobit! :D


utubering.cz





My diary: Flaška, zábavná to hra

7. května 2015 v 21:16 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
No jo, tenhle nadpisek jste dlouho neviděli :D - My diary jsem dlouho nepsala. Teď, jak tu tak sedím za kompem a myslím na to, že bych si mohla udělat úkoly, těšíc se na letošní Růženeckej tábor, vzpomínám, jak jsme hráli flašku. Oh, bože, jak mě k tomu mohli překecat... donutit... Jak jsem to prostě mohla hrát? :D
Přináším Vám tímto i radu/rady, co už nikdy v životě nedělat nebo naopak :D

 


Moje kresba: Scary clown

22. dubna 2015 v 19:10 | Michelle |  My art
O nějaký hodiny je prostě chvilka volna, když třeba doděláte některé to cvíčo dřív nebo když se učitelka prostě nezabývá zrovna vámi. A to je přesně ta chvíle, díky které vzniklo toho "dílo" :D
No jo, klauny nesnáším, ale hrozně ráda je kreslím (my logic :D) :) A protože jsem pár dní před kreslením téhle kresby viděla "TO", tak jsem měla hroznou chuť nějakého toho klauna nakreslit :)

Je to takovým tím stylem, aby to nevypadalo jako fotka. Spíš jako z komiksu. Poslední dobou se mi to spíš líbí kreslit tak :)



15 divných věcí, které by jste se o mně mohli dozvědět

16. dubna 2015 v 17:20 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
Pokusím se vám aspoň trochu vynahradit ty týdny bez článku, tak se mi snad podaří vydávat aspoň jeden článek týdně :)
Mimochodem... píšu, co mě zrovna napadlo. Tento článek mě napadl asi před pěti minutama a nemám ho nijak připravený. Je to něco na způsob YT tagu, ale nechci z toho dělat tag, protože mě nikdo netagnul a nelíbí se mi představa, že dělám tag, tak budeme dělat, že je to úplně normální/divný článek a ne tag, ok? :D

To se na mě zase vytáhne hromada špíny :D Mám tu 15 faktů :)

(Sakra, tenhle úvod byl celkem zamotanej a slušně naprd. No... pardon :D)


DIY: Hororová panenka

13. dubna 2015 v 19:07 | Michelle |  Manuals
Moc se omlouvám, neukamenujte mě!
Nechci vám tu vykládat, jak těžké to je ve škole (i když...), jak nemám na psaní čas (to taky není až tak úplně lež) a tak. Prostě jsem se docela věnovala poslední dobou škole, kamarádům a kroužkům. Dala jsem si pauzičku...
A když už jsem se ke psaní nějak dostala, zasekla jsem se v půlce článku a nevěděla jsem, co mám psát... :/

Za můj (snad ne dočasný) návrat z části děkujte Scrat ;)

Tákže, výmluv by bylo dost a protože jsem byla v pátek doma, mohla jsem si vyrobit takovou trochu morbidní hororovou panenku. Ano, mám ráda horory, ale tuhle panenku jsem si vyráběla na čarodějnice (30. 4.), kdy si s kamarádama uděláme takovou menší párty (párty za notebookem, za kterým budeme koukat na nějaké horory, tuším že možná na horor "OUIJA" a hrát Five nights at Freddy's a předtím půjdeme na pálení čarodějnice na hřiště, kde se přežereme buřtama :D - možná z toho bude "My diary" článek ;)).

Pokud máte k takovým věcem, jako je krvavá hračka odpor, nenutím vás číst tento článek. Tahle panenka mi ale opravdu bude sloužit jen jako dekorace doplňující náš hororový večer ;)


Kapitolovka: Mrtvá - Prolog

8. března 2015 v 14:58 | Michelle |  My short stories
Hodně lidí odsuzuje horory. Krváky, duchařiny... Ale já je miluju. Nevím, jestli jsem divná nebo co, ale vždy, když se dívám na horor, uvědomuju si, jak křehké bytosti jsme. Fyzicky, ale i psychicky. Každá užíznutá ruka v krváku, každá smrt pro mě představuje něco jako obraz toho, že vždy může být hůř. Brečíte, že jste si zlomili ruku? Koukněte na krvák a pak si řekněte: je lepší si ruku zlomit, mít jí několik týdnů v sádře a pak s ní zase hýbat, nebo o ruku prostě přijít úplně?
A co teprve duchařiny. Snad každý má někdy pocit, že je v jeho domě něco, co tam být nemá. Slyšíte taky ty kroky, které vás někdy pronásledují? Slyšíte ty hlasy? Ano, někteří si to nepřipouští a to dávají za vinu skutečným hlasům a krokům. Ale někdy to prostě nejsou sousedi, co dělají kravál. Co když někdy prostě není možnost, vysvětlit si to logicky? Vezměte si třeba, že víte, že jste v domě sami a cítíte se nesví. Ten dech na vašem zátylku nemůže být klimatizace, protože klimatizace neběží. Nemůže to být závan větru z otevřeného okna, protože je bezvětří a okna jsou zavřená. Slyšíte za sebou kroky a hlasy. Ale vy jste v domě sami sousedy nemáte. Co pak? Už tomu začínáte věřit?

Vždy jsem chtěla být něčím vyjímečná. Počínaje všedními věcmi jako být třeba dobrou spisovatelkou až do větších kalibrů, jako třeba vidět, co se stane zítra nebo pozítří. Nebo vidět mrtvé lidi. Mrtvé lidi. Spíš jejich ozvěny, jejich duše. A tohle jsem chtěla nejvíc ze všeho.
Myslíte si, že jsem blázen, že? Ano, třeba jsem. Ale za tím, že prostě něco takového být chci, jsem si stála. Víte proč? Ne, neměla jsem mrtvou sestru ani nic takového. Ale pořád mě pronásledovaly hlasy a kroky, ozývající se za mnou. Moje sny byly zvláštní. Ocitala jsem se v malé místnosti ještě s někým dalším. Ten někdo (nebo něco) byl připoutaný v řetězech na dlaždičkované stěně a šeptal. Pojď blíž. Patříme k sobě. Jsme jedna! Pojď blíž!
Skoro každou noc jsem to prožívala znovu a znovu. Proč prožívala, když to byl jen sen? Byl to hodně živý sen. Vždy mi připadalo, že jsem s tou osobou v té temné místnosti bez oken, jen s jednou svíčkou a hrozným puchem asi jen minutu. Ale usnula jsem večer a vzbudila se ráno. Prospala jsem celou noc. A vždy jsem si pamatovala jen tenhle jeden sen.
Nikdy jsem nezjistila, jaký má ona osoba obličej. Byl vždy zahalen do dlouhých vlasů černých jako uhel. Dost mě děsilo, že mám vlasy také dlouhé a černé. Ale nemohla jsem se každou noc dívat na sebe, jak jsem přikovaná ke stěně. Nikdy jsem neviděla té bytosti do tváře a ani nevím, jakou má postavu. Vždy se tam krčila a šeptala. Skoro každou noc.

Jmenuji se Clara Tenebris, poslyšte můj příběh.

Rozhovor: Blogerka SeleneBlack

3. února 2015 v 17:10 | Michelle |  Corversations
Dlouho nebyl žádný rozhovor... A proto tu pro Vás mám další, tentokrát s úžasnou blogerkou SeleneBlack, která se na blogu věnuje především "povídkaření". Její blog najdete na adrese seleleblack.blog.cz a já určitě doporučuji se tam mrknout (obzvlášť příznivcům Harryho Pottera :D)

Opět tam padají moje klasické otázky...:)

PS.: A češi si zase oveří, jak krásná a pro ně nezvyklá je slovenština :D


My diary: Redhead...

28. ledna 2015 v 18:15 | Michelle |  My piffles (a co se jinam nevešlo)
Člověk má od doktora nakázáno být týden doma kvůli chřipce. Poslední dva dny je mu ale u o dost líp a tak ho napadne tak pitomej nápad, že si obarví hlavu barevným tužidlem :D (skoro to samý,jako barva, až na to, že se to cca. po měsíci vymyje.)
Jako malinká jsem byla šíleně zrzavá (jak stará zrezlá trubka :D). Milovala jsem a miluju tu barvu vlasů! Teď jsem světle hnědovlasá.
Mámina kamarádka, která mi tu barvu sháněla (ještě dodatečně k mým narozkám :3) sehnala ale jen měděnou. Řekla jsem si: ,,Ok, nevadí, prostě jen načervenalá zrzavá..."
Ale prd! Jak jsem měla ombre (na koncích jsem to měla chemicky vyžrané na blond), tak tam to teď mám úplně, ale úplně červené! Ostatní je sice mírně narezlé až načervenalé, což je super, ale ta červená mě štve úplně nehorázně :( :D
Fajn, je to hezký, příjemná změna, ale protože naše třída je šíleně... jak to říct... plná "haterů (a možná i závistivců), budu za fiflenu. Proto mě to štve. Chtěla jsem jen ze světle ohnědé na zrzavou a mám na hlavě tohle :D

No nic, pokud máte zájem vidět mou redhead, klikněte na celý článek ;)


Kapitolovka: Gwen: 2. kapitola - Mrtvá dívka

24. ledna 2015 v 22:06 | Michelle |  My short stories
Ahoj,
ano, dlouho nebyl článek a poslední povídka byla na Vánoce... A "Gwen" byla naposled v květnu 2014... Pardon! :D
Polepším se, ale berte prosím ohled na to, že ležím doma s chřipkou :/ A ano, taky jsem byla líná psát... Ale kdo někdy není líný psát, že? :D A navíc je teď to pololetí...

Mám nějaké divné období Sherlocka Holmese (to asi díky povinné četbě - "Pes Baskervillský"). Tak mě zase chytly detektivní seriály a tak... Dokonce se koukám na "Elementary" (v češtině - "Jak prosté"). Není to špatné, ale Sherlock se tam nechová dost Sherlockovsky a není tam John Wantson ale Joan Watsonová :( Joan není sama o sobě špatná, je skvělá, ale mám prostě radši, když je to "jen" John... A ani nežijí v Londýně ale v New Yorku :/ A Sherlock je tam (teda byl) drogově závislej, sakra, proč?
(Děkuju Irith za opravu: Tak už vím, že byl Sherlock závislý i v knihách. Ale tady byl v léčebně, měl kvůli tomu asistentku, každý to pořád řeší a je o tom polovina seriálu... ale i tak je ten seriál fajn :) )

No nic, nechme mé kecy být a vrhněme se na povídku :D


Kam dál